Již delší dobu mě napadaly myšlenky jako kam lidstvo směřuje. Jak se dobá stává malicherná, lidské starosti povrchní. Jak dlouho může fungovat drancování přírody, rostoucí populace. Jak si lidé ničeho neváží. Jak ten celý systém jak křehký. Jak málo stačí k tomu, aby se to poskládalo jako domeček z karet. Na čem všem jsem závislí. A je to tady ...
Elektřina a chemické zbraně
V souvislosti s tím jsem vždy viděl dvě velké rizika. Elektřina a chemické zbraně (popřípadě nákazy). Zkuste vyhodit pojistky na den, dva tři. Co vše se zhroutí jen ve vašem životě. Neuděláte si kafe, nenabijete mobil, nepodíváte se na internet, nepustíte TV, neuvaříte. Elektřina se dotýká téměř každého aspektu dnešního života.
Chemické zbraně a nákazy jsou pak dokonalým ničitelem v dnešním světě. Stačí úplně malinko a s tím jak dnes lidé cestují se taková nákaza (jak teď vidíme) šíří neuvěřitelnou rychlostí.
Na světe je příliš lidí
Osobně řikám jednu věc, která se ale dnes moc nenosí vyslovovat: je nás tady moc a žijeme v přílišném blahobytu. Lidé se stávají slabí a závislí. Povrchní.
Dopis lidem
Po internetu začal v souvislosti s koronavirem kolovat zajímavý text
Lidstvo dostalo přesně takovou chorobu, jakou potřebovalo ...
Přestávali jsme si vážit zdraví a proto jsme dostali takovou chorobu, abychom si uvědomili, že na něm úplne nejvíc záleží
Přestávali jsme si vážit přírody a proto jsme dostali takovou chorobu, aby byl pobyt v ní pro nás tak vzácny
Přestali jsme umět fungovat v rodinách a proto nás tato choroba zavřela do našich domov, abychom se jako rodina opět naučili fungovat
Přestávali jsme si vážit starých a nemocných a proto jsme dostali tuhle chorobu, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní
Přestávali jsme si vážit zdravotníků a lekárniků, a proto jsme dostali tuhle chorobu, abychom zjistili, jak jsou nepostrádatelní
Přestávali jsme mít úctu vůči učitelům a proto nám tato choroba zavřela školy, aby si to rodiče mohli sami vyzkoušet
Náš volný čas jsme trávili v nákupních centrech, proto nám je tato choroba zavřela, abychom pochopili, že štěstí si nemůžeme koupit
Zaměřovali jsme hodně pozornosti na náš vzhled a porovnávali se, proto nám tato choroba zakryla tváře, abychom pochopili, že tam netkví naše krása
Tato choroba nám hodně bere, ale zároveň nám dává možnost se toho tak strašně moc naučit a pochopit co je v životě nejdůležitější.
Dostali jsme chorobu ušitou na míru. Asi jsme ji jako lidstvo opravdu potřebovali.
Vybrat si život
K tomu přidám oblíbenou citaci z fimu Trainspotting:
Mít možnost vybrat si život, vybrat si práci, vybrat si kariéru, vybrat si rodinu, vybrat si zasraně velkou televizi, vybrat si myčky, auta, přehrávače kompaktů a elektrický votvírák na konzervy … vybrat si jídlo bez cholesterolu, zdravotní pojištění, pravidelný splátky úroků z hypotéky, vybrat si první dům, vybrat si přátelé … vybrat si víkendovej vohoz v barvě kufru, vybrat si sedací soupravu na splátky v sítí posranejch prodejen, vybrat si sám sebe a v nedělí ránou žasnout, kdo doprdele jsme, vybrat si dřepění na gauči a čumění na oblbující soutěže, co ti vygumujou, mozek, cpát si do huby ty hnusný sračky z bistra … a na konci toho pěkně zplesnivět, pochcávat se v ubohým domku a bejt jen na obtíž sobeckejm zmrveným spratkům, který jsi zplodil, aby tě nahradili … vybrat si budoucnost, vybrat si život … rozhodl jsem si nevybrat život, ale něco jiného. A důvody? Kdo potřebuje důvody, když má heroin …. Lidi si myslet že je to jenom samá bída, zoufalství a smrt a takový ty kecy, který nenedej přehlídnout. Ale na co zapomínat je to potěšení, který to přináší. Jinak byste to přece nedělali. Koneckonců nejsme přece idioti, anebo aspoň ne splní idioti
Dobře, uznávám, ta poslední část není ten správný závěr, ale jistě chápeš kam mířím. Nechcete od života trošku více?
