Hrdinové doby: Dlužník je hrdina, exekutor hajzl

Dlužník hrdina, exekutor hajzl

Pár myšlenek na téma dluhy, exekutoři a dlužníci

Když pročítám internetové diskuze a obzlášť výživnou Facebook skupiny: Exekuce rady, zkušenosti chce se mi místy zvracet nad povahou těch individuí, kteří způsobí dluhy a neumí se k nim ani postavit jako lidi 

Kapitola první: Dluhy

Vždycky platilo, že pokud si půjčím peníze měl bych být schopný je splácet. Dnes si lidé půjčují na zbytné nesmysly, drahé telefony, televize, dovolené a pak se diví, že po nich někdo ty peníze chce zpátky. Kde se stala chyba, že nikdo již necítí nutnost dluhy splácet. Naopak vykřikuje a kope kolem sebe když přijdou upomínky, když přijdou exekutoři.. 

Každý chce všechno hned. Půjčky jsou realtivně lehce dostupné. Nikdo necítí zodpovědnost sám za sebe.

Kapitola druhá: Obrat rolí

Obrat rolí je zajímavý jev. Ti samí lidé, kteří na exekutory nadávají jako na největší svině - v okamžiku kdy se dostanou do role věřitele - okamžitě skáčou po pomoci exekutora. A ještě vyvolávájí ty samé vlastnosti, které předtím osuzovali. 

Jako příklad uvedou příspěvěk matky, která na již zmiňované skupině asi 6 měsíců zpět spílala jak se k ní exekutor choval nelidsky a dovolil si přijít v sobotu!! Po 6 měsících vytvořila příspěvek s poptávkou, cituji: "Nevíte o nějakém exekutorovi svini, který mi pomůže? Bývalý manžel mi dluží peníze"

A ejhle najednou jsou praktiky (některých exekutorů v pořádku) - stačí když jste v roli věřitele

Kapitola třetí: Může za to ten kdo mi dal půjčku

Lidé již necítí zodpovědnost za své chování. Pokud jim někdo dal půjčku - dobře mu tak. On (rozuměj banka) si měl ověřit jestli dotyčný může splácet. Vůbec nehraje roli, že dotyčný byl v okamžiku kdy si půjčku bral/dostal rád a vděčný, protože si mohl pořídit to co chtěl a na co jsi půjčoval. V okamžiku kdy banka/úvěrová společnost chce peníze zpět už je ta zlá. 

A ty úroky? No to přece nebudu splácet, to je nelidské ... Halooo to jste si měl rozmyslet před podepsáním smlouvy ... 

Kapitola čtvrtá: Jak ojebat exekutora potažmo věřitele

Neexistuje stud za své činy. Taky jsem se dostal do dluhů a exekucí. Ale s hlavou schovanou v trávě, se studem a potichu jsem komunikoval omlouval se snažil se dát věci do pořádku.

Jsem asi jediný člověk v ČR, který si je věom toho, že do exekucí se dostal vlastní vinou a přizná to

To dnes neexistuje. Kdo chce své peníze zpátky je hajzl a tečka. Otravuje dlužníku život. Žádný stud, sebemrskačství nebo trošku úcty. Kdepak. Naopak - do útoku!

A když to nevyjde hodím si insolvenci a zase jsem v klidu

Na různých exekučních poradnách vidíte tu nadřazenost dlužníků nad celým světem. Návody a tipy jak ojebat exekutory, potažmo věřitele. Hrdinové se chvástají jak na ně věřitelé nemůžou a jsou to borci. 

Kapitola pátá: Vyjímky

Dle různých výzkumů a statik si lidé nejčastějí půjčují na elektroniku, dovolené, apod. Existuje malá skupina lidí v exekuci kde je třeba mít soucit. A to lidé kteří spadli do dluhů skrz nezaviněné skutečnosti nebo aspoň částečně nezaviněné. Mezi ně patří dlouhodobá nemoc například. Úraz. Řekněme i krach firmy. Možná těžká životní situaci typu rozvod (s nestandardním průběhem). Dluhy zděděné po partnerovi. 

V tom případě spadnout do dluhové spirály je velmi smutné a traumatizující a je třeba mít pochopení a pochopit i různé opravné prostředky typu insolvence. 

Ale jaký soucit mít s člověkem, který jezdí načerno, nezaplatí ani pokutu. Nevyužije dalších x možností splátek a jiných prostředků jak se nedostat do exekuce a pak ještě vykřikuje jak jsou všichni svině a on za nic nemůže a co on teď může? 

Kapitola sedmá: Exekutoři

Je třeba se ale podívat i na druhou stránku mince. Z části svou vinu nesou i samí exekutoři. Jsou neoblíbení, podobně jako policie. Prostě nás perzekují což většina jedinců neunese. To by bylo v pořádku. Pakliže by se exekutoři měli chovat dle přání dlužníků nevymohli by nikdy nic. Bohužel zde bylo ze strany exekutorů vykonáno spousta doslova svinstev a do nebe volajícího chování ať už z hlediska lidského či zákonného.

Z exekucí se stal byznys

Exekutoři mohou prakticky vše a není na ně klacek, který by je držel v jakýchsi mezích. 

Kapitola osmá: Stát

Na jedné straně chceme svobodu, na druhé s ní neumíme naložit. Vykřikujeme jaké máme práva, ale už mlčíme o svých povinnostech. Člověk by měl být racionálně myslíci tvor se svou zodpovědností za své činy. Proč by měl stát zasahovat? Na druhou stranu když stát zasáhne opět nadáváme, že nás buzeruje, apod ... 

Nicméně je třeba dodat, že stát tady vytvořil takové podmínky jak exekutoři fungují a v této věci nese velkou vinu

Závěrem: troufnu si tvrdit, že z 85% se jedná o selhání člověka - dlužníka. Dále se můžeme bavit o různých chybách dalších kroků ze strany států, bank, finančních společností a exekutorů. Ale to jsou již důsledky. Na začátku je vždy člověk, který moc chce (televizi, mobil, dovolenou) a nemá na to!

0 komentářů